Vzor s výkladem - Žádost o prominutí úroku z prodlení dle § 259b DŘ

11.1.22

Vzor s výkladem – Žádost o prominutí úroku z prodlení dle § 259b DŘ

Ing. Zdeněk Morávek

Související právní předpis: 280/2009 Sb.

Chomutov 30. 3. 2015

Žádost o prominutí úroku z prodlení (§ 259b daňového řádu)

Platebním výměrem čj. 25620328/2015 mi byly správcem daně vyměřeny úroky z prodlení ve výši 5.300 Kč. Tyto úroky z prodlení souvisely s pozdní úhradou daně z příjmů fyzických osob za rok 2014. Prodlení s úhradou daně, k níž se váže předepsaný úrok z prodlení, činilo méně než 15 kalendářních dnů a bylo způsobeno zejména skutečností, že eviduji pohledávky po lhůtě splatnosti ve výši více než 450 tis. Kč, z toho je cca 120 tis. Kč pohledávek nedobytných. Splatnou daň jsem uhradil v nejbližším možném termínu, jakmile jsem měl finanční prostředky k dispozici.

Po konzultaci s daňovým poradcem jsem byl seznámen s novou možnosti individuálního prominutí úroku z prodlení, která je upravena v § 259b daňového řádu. Domnívám se, že splňuji všechny podmínky stanovené pro prominutí úroku z prodlení, žádám proto tímto o prominutí úroku v nejvyšším možném rozsahu.

Děkuji za kladné vyřízení mé žádosti.

S pozdravem

.......................................

Karel Novák

Výklad:

S účinností od 1. 1. 2015 byla na základě zákona č. 261/2014 Sb. přijata právní úprava týkající se individuálního promíjení příslušenství daně. Tato úprava je nyní obsažena v § 259 až § 259c daňového řádu. K této problematice vydalo GFŘ pokyn D-21 k promíjení příslušenství daně, jehož cílem je zabezpečit v co nejvyšší míře jednotné a objektivizované rozhodování o žádostech o prominutí příslušenství daně a současně vymezit skutečnosti, v jejichž faktickém naplnění lze spatřovat důvody, pro které je podle zákonné úpravy možné prominout příslušenství daně.

Žádost o prominutí příslušenství daně podléhá správnímu poplatku ve výši 1.000 Kč, pokud je žádáno o prominutí částky vyšší než trojnásobek sazby poplatku. Pokud tedy daňový subjekt žádá o prominutí částky 3.001 Kč a více, podléhá jeho žádost správnímu poplatku, žádost o prominutí částky 3.000 Kč a méně nepodléhá správnímu poplatku.

Poplatek se vybírá za každou daň, které se žádost daňového subjektu týká, a za každý daňový subjekt, podává-li jednu žádost více daňových subjektů. Poplatek se vybírá jen jednou, jde-li o daň ze společného předmětu zdanění.

Úrok z prodlení je vymezen v § 252 daňového řádu. Daňový subjekt je v prodlení, neuhradí-li splatnou daň nejpozději v den její splatnosti. Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Pokud je pro daň stanoven náhradní den splatnosti, běží úrok z prodlení počínaje pátým pracovním dnem následujícím po původním dni její splatnosti.

Prominutí úroku z prodlení a úroku z posečkané částky je upraveno v § 259b daňového řádu. Základním cílem právní úpravy prominutí úroku z prodlení a úroku z posečkané částky je motivovat daňový subjekt k úhradě daně, na níž úrok vznikl. I v tomto případě je v souladu s § 259b odst. 1 daňového řádu nutné splnit dvě základní podmínky, a sice podání žádosti o prominutí a úhradu té daně, v důsledku jejíhož neuhrazení úrok vznikl.

Při posuzování žádosti bude správce daně nejdříve zkoumat, zda je vůbec možné žádosti vyhovět. Z tohoto pohledu je rozhodující ustanovení § 259c odst. 2 daňového řádu, podle něhož prominutí není možné, pokud daňový subjekt nebo osoba, která je členem jeho statutárního orgánu, v posledních 3 letech závažným způsobem porušili daňové nebo účetní právní předpisy. Co se rozumí závažným porušením daňových nebo účetních právních předpisů, jak daňový řád tak ani tyto právní předpisy neupravují, proto je nutné vyjít z právního výkladu GFŘ obsaženého v pokynu GFŘ D-21. Tam je k tomuto uvedeno, že za závažné porušení daňových nebo účetních předpisů bude považována situace, kdy osoba, u níž se test provádí:

1. Je/byla nespolehlivým plátcem podle § 106a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že osoba má/měla status nespolehlivého plátce z titulu DPH, je zřejmé, že došlo k závažnému porušení daňových předpisů.
2. Byla alespoň jednou pravomocně uznána vinnou ze spáchání některého z trestných činů uvedených v § 53 odst. 2 písm. a) a c) daňového řádu.
3. Prováděla činnosti nebo se zapojila do obchodů, u kterých existuje důvodná obava, že z nich nebude uhrazena daň, a správce daně proto u tohoto subjektu vydal zajišťovací příkaz, který nebyl ve lhůtě uhrazen.
4. Porušila své zákonem stanovené povinnosti způsobem, který měl za následek vyměření kterékoli daně podle pomůcek nebo doměření daně podle pomůcek oproti poslední známé dani nebo stanovení daně jejím sjednáním.
5. Závažně ztěžuje nebo ztěžovala, maří nebo mařila správu daní tím, že opakovaně včas nepodala daňové přiznání, hlášení nebo vyúčtování a ke splnění této své ze zákona plynoucí povinnosti byla proto vyzvána správcem daně. Za naplnění opakovanosti se v tomto případě považuje, pokud tato situace nastala alespoň 2x v období dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsíců před podáním žádosti o prominutí.
6. Porušila zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, takovým způsobem, že jí byla pravomocně uložena pokuta podle tohoto zákona; rozhodným okamžikem pro posouzení splnění této podmínky je nabytí právní moci rozhodnutí.
7. Je osobou, jíž byla uložena pokuta (za spáchaný delikt podle daňových a/nebo podle účetních předpisů), jejíž horní hranice je zákonem stanovena na min. 250.000 Kč; rozhodným okamžikem pro posouzení splnění této podmínky je nabytí právní moci rozhodnutí.
8. Nevede nebo nevedla evidenci stanovenou právním předpisem nebo uloženou správcem daně; zejména se jedná o případy, kdy osoba porušila povinnost vést účetnictví, a to správně, úplně, průkazně, srozumitelně, přehledně a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů.
9. Jinak závažně ohrožuje nebo ohrožovala, porušuje nebo porušovala řádný výkon správy daní.
10. Pro vyloučení možnosti prominutí stačí naplnění kterékoli situace.

Současně ale platí, že správce daně při posuzování porušení daňových a účetních předpisů vždy zohlední také jemu známé objektivní důvody hodné zvláštního zřetele, které vedly k porušení těchto předpisů. Může se jednat např. o živelní pohromy, závažné zdravotní důvody či jiné osobní překážky, které daňovému subjektu bránily v řádném dodržování daňových a účetních předpisů.

Z úpravy § 259b odst. 2 daňového řádu potom vyplývá materiální kritérium, podle kterého by měl správce daně žádosti posuzovat, a to je existence zjevně ospravedlnitelného důvodu pro prodlení s úhradou daně. Důvodová zpráva k tomu uvádí, že by mělo jít o výjimečný případ, který je z lidského hlediska omluvitelný a z hlediska materiálního představuje prohřešek spíše formalistický. Možnost docílit prominutí úroku by tak neměla svědčit daňovým subjektům, které se do prodlení dostaly v důsledku vlastní liknavosti, nezodpovědnosti či dokonce úmyslného jednání. Prominutí úroku by nemělo s ohledem na zásadu legitimního očekávání způsobit, že na pozdní úhradu daně nebude nahlíženo jako na prohřešek. I nadále musí být zachováno pravidlo, že za neplnění zákonné povinnosti musí…