Vzor s výkladem - Žádost o prominutí penále dle § 259a DŘ

11.1.21

Vzor s výkladem – Žádost o prominutí penále dle § 259a DŘ

Ing. Zdeněk Morávek

Související právní předpis: 280/2009 Sb.

Chomutov 20. 3. 2015

Žádost o prominutí penále (§ 259a daňového řádu)

Platebním výměrem čj. 25620215/2015 mi bylo správcem daně vyměřeno penále ve výši 8.600 Kč, které souviselo s výsledkem daňové kontroly na daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2013. Daň z příjmů fyzických osob mi byla doměřena z důvodu chybně vypočtených daňových odpisů, jednalo se ale o chybu neúmyslnou, spočívající v zařazení majetku do chybné odpisové skupiny. Výsledek daňové kontroly byl poplatníkem akceptován a doměřená daň byla ihned uhrazena.

Po konzultaci s daňovým poradcem jsem byl seznámen s novou možnosti individuálního prominutí penále, která je upravena v § 259a daňového řádu. Domnívám se, že splňuji všechny podmínky stanovené pro prominutí penále, žádám proto tímto o prominutí penále v nejvyšším možném rozsahu.

Děkuji za kladné vyřízení mé žádosti.

S pozdravem

.......................................

Karel Novák

Výklad:

S účinností od 1. 1. 2015 byla na základě zákona č. 261/2014 Sb. přijata právní úprava týkající se individuálního promíjení příslušenství daně. Tato úprava je nyní obsažena v § 259 až § 259c daňového řádu.

Jak vyplývá z § 251 odst. 1 daňového řádu, daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit penále z částky doměřené daně tak, jak byla stanovena oproti poslední známé dani, ve výši:

• 20 %, je-li daň zvyšována,

• 20 %, je-li snižován daňový odpočet, nebo

• 1 %, je-li snižována daňová ztráta.

Žádat o prominutí a prominout penále lze jen v případech, kde bylo penále oznámeno dodatečným platebním výměrem počínaje 1. 1. 2015. K této problematice vydalo GFŘ pokyn D-21 k promíjení příslušenství daně, jehož cílem je zabezpečit v co nejvyšší míře jednotné a objektivizované rozhodování o žádostech o prominutí příslušenství daně a současně vymezit skutečnosti, v jejichž faktickém naplnění lze spatřovat důvody, pro které je podle zákonné úpravy možné prominout příslušenství daně.

Podle § 259 odst. 2 daňového řádu platí, že prominout daň či příslušenství daně lze i v případě, že již bylo uhrazeno. Úhrada příslušenství daně tedy není překážkou jeho případného prominutí. Na osobním daňovém účtu daňového subjektu by to znamenalo vznik přeplatku.

Žádost o prominutí příslušenství daně podléhá správnímu poplatku ve výši 1.000 Kč, pokud je žádáno o prominutí částky vyšší než trojnásobek sazby poplatku. Pokud tedy daňový subjekt žádá o prominutí částky 3.001 Kč a více, podléhá jeho žádost správnímu poplatku, žádost o prominutí částky 3.000 Kč a méně nepodléhá správnímu poplatku.

Poplatek se vybírá za každou daň, které se žádost daňového subjektu týká, a za každý daňový subjekt, podává-li jednu žádost více daňových subjektů. Poplatek se vybírá jen jednou, jde-li o daň ze společného předmětu zdanění.

Co se týká prominutí penále, z úpravy § 259a odst. 1 daňového řádu vyplývá, že je nutné splnit ze strany daňového subjektu dvě základní podmínky, a to včasné podání žádosti a úhrada daně, v důsledku jejíhož doměření povinnost uhradit penále vznikla. Splnění podmínky úhrady daně se bude zkoumat ke dni vydání rozhodnutí o zastavení řízení, k tomuto dni již musí být daň zcela zaplacena.

Prominutí penále je tedy ovládáno zásadou dispoziční – řízení se zahajuje pouze na návrh (žádost) daňového subjektu. Žádost se podává u správce daně, který rozhodl o povinnosti uhradit penále. Daňový řád omezuje možnost podat žádost lhůtou 3 měsíců ode dne právní moci dodatečného platebního výměru, kterým bylo o povinnosti uhradit penále rozhodnuto. Tuto lhůtu nelze prodloužit, přičemž v § 259a odst. 4 daňového řádu je stanoveno, kdy tato lhůta neběží.

Pokud jsou základní podmínky ze strany daňového subjektu splněny, přistoupí správce daně k posouzení žádosti. Nejdříve je nutné posoudit, zda je vůbec možné žádosti vyhovět a nějaké penále prominout. V této souvislosti je nutné upozornit na ustanovení § 259c odst. 2 daňového řádu, podle něhož prominutí není možné, pokud daňový subjekt nebo osoba, která je členem jeho statutárního orgánu, v posledních 3 letech závažným způsobem porušili daňové nebo účetní právní předpisy. Co se rozumí závažným porušením daňových nebo účetních právních předpisů jak daňový řád tak ani tyto právní předpisy neupravují, proto je nutné vyjít z právního výkladu GFŘ obsaženého v pokynu GFŘ D-21. Tam je k tomuto uvedeno, že za závažné porušení daňových nebo účetních předpisů bude považována situace, kdy osoba, u níž se test provádí:

1. Je/byla nespolehlivým plátcem podle § 106a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že osoba má/měla status nespolehlivého plátce z titulu DPH, je zřejmé, že došlo k závažnému porušení daňových předpisů.
2. Byla alespoň jednou pravomocně uznána vinnou ze spáchání některého z trestných činů uvedených v § 53 odst. 2 písm. a) a c) daňového řádu.
3. Prováděla činnosti nebo se zapojila do obchodů, u kterých existuje důvodná obava, že z nich nebude uhrazena daň, a správce daně proto u tohoto subjektu vydal zajišťovací příkaz, který nebyl ve lhůtě uhrazen.
4. Porušila své zákonem stanovené povinnosti způsobem, který měl za následek vyměření kterékoli daně podle pomůcek nebo doměření daně podle pomůcek oproti poslední známé dani nebo stanovení daně jejím sjednáním.
5. Závažně ztěžuje nebo ztěžovala, maří nebo mařila správu daní tím, že opakovaně včas nepodala daňové přiznání, hlášení nebo vyúčtování a ke splnění této své ze zákona plynoucí povinnosti byla proto vyzvána správcem daně. Za naplnění opakovanosti se v tomto případě považuje, pokud tato situace nastala alespoň 2x v období dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsíců před podáním žádosti o prominutí.
6. Porušila zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, takovým způsobem, že jí byla pravomocně uložena pokuta podle tohoto zákona; rozhodným okamžikem pro posouzení splnění této podmínky je nabytí právní moci rozhodnutí.
7. Je osobou, jíž byla uložena pokuta (za spáchaný delikt podle daňových a/nebo podle účetních předpisů), jejíž horní hranice je zákonem stanovena na min. 250.000 Kč; rozhodným okamžikem pro posouzení splnění této podmínky je nabytí právní moci rozhodnutí.
8. Nevede nebo nevedla evidenci stanovenou právním předpisem…