Vzor s výkladem - Stížnost na postup správce daně při daňové kontrole podle § 261 DŘ

11.1.19

Vzor s výkladem – Stížnost na postup správce daně při daňové kontrole podle § 261 DŘ

Ing. Zdeněk Morávek

V Chomutově dne 2. 5. 2018

Stížnost proti postupu úřední osoby správce daně při daňové kontrole (§ 261 DŘ - daňový řád)

Výše uvedený správce daně u mne v současné době vykonává kontrolu na daň z příjmu fyzických osob za zdaňovací období roku 2015. Kontrola byla zahájena dne 4. 2. 2018, o jejím zahájení byl sepsán protokol pod čj. 1125854/2018. Podávám tímto stížnost na úřední osobu výše uvedeného správce daně Ing. Annu Kubovou, který uvedenou kontrolu provádí. V průběhu daňové kontroly jsem byl správcem daně vyzván k prokázání oprávněnosti uplatnění nákladů souvisejících s několika vykázanými pracovními cestami. Za tím účelem jsem navrhl přizvat jako svědka Ing. Jana Navrátila, jednatele společnosti Šárka s.r.o., s nímž jsem v průběhu těchto pracovních cest jednal, účelem těchto pracovních cest bylo právě obchodní jednání s výše uvedenou společností. V souladu s § 96 odst. 5 daňového řádu mám právo být přítomen výslechu svědka a klást mu otázky v rámci dokazování svých práv a povinností. Výslech uvedeného svědka se uskutečnil dne 20. 4. 2018, Ing. Kulovaná mi sice umožnila, abych byl výslechu svědka přítomen, ale neumožnila mi pokládat otázky, které by prokázaly mnou tvrzené skutečnosti, a to s odůvodněním, že daňové řízení vede ona, a z toho titulu některé otázky nepřipouští.

Jsem přesvědčen, že takovýto postup je v rozporu se základními zásadami daňového řízení a v rozporu s uvedeným § 96 daňového řádu. Tímto postupem mi byla významně snížena možnost prokázat oprávněnost uplatnění uvedených daňových nákladů a pravdivost a věrohodnost mých tvrzení.

Žádám proto tímto o zjednání nápravy a přijetí odpovídajících opatření k řádnému průběhu daňové kontroly.

S pozdravem

........................................

Karel Novák

Výklad:

Daňová kontrola je jedním ze zásadních postupů správce daně v daňovém řízení, jedná se o postup, kterým správce daně prověřuje tvrzení daňového subjektu a další skutečnosti podstatné pro správné zjištění a stanovení daně. Pro účely daňové kontroly má daňový subjekt jasně specifikovány práva a povinnosti, a to zejména v § 86 daňového řádu. Daňovou kontrolou správce daně především ověřuje tvrzení daňového subjektu a další skutečnosti podstatné pro správné stanovení daně v případech, kdy daň byla již vyměřena, správce daně tedy zpětně kontroluje a ověřuje, zda byla daň stanovena ve správné výši. Ovšem daňový řád nevylučuje, aby daňová kontrola předcházela samotnému vyměření daně, a to zejména v souvislosti s postupem k odstranění pochybností podle § 89 a násl. daňového řádu. Konkrétní související úprava je obsažena zejména v § 90 odst. 3 daňového řádu.

V § 86 daňového řádu jsou vymezeny práva a povinnosti daňového subjektu při daňové kontrole. Pokud daňový subjekt není spokojen s postupem správce daně při daňové kontrole, nejčastěji z toho důvodu, že mu správce daně neumožní uplatnit a konzumovat jeho práva, má možnost podat stížnost, která je obecným obranným prostředkem všude tam, kde daňový řád daňovému subjektu nepřiznává jiný prostředek ochrany. Stížnost je upravena v § 261 daňového řádu.

Pokud tedy daňový subjekt nesouhlasí s postupem správce daně při daňové kontrole, má možnost podat stížnost, daňový řád výslovně stanoví, že podání stížnosti nesmí být stěžovateli na újmu. Správce daně skutečnosti uvedené ve stížnosti prověří, pokud je to vhodné nebo účelné pro šetření stížnosti, také vyslechne stěžovatele, osoby, proti nimž stížnost směřuje, popřípadě další osoby, jejichž výpověď může přispět k objasnění věci. Je ale nutné zdůraznit, že prošetřování stížnosti není řízením, jehož výsledkem by bylo vydání rozhodnutí. Jedná se o samostatný procesní postup, který primárně slouží k nápravě vad úkonů správce daně a nevhodného chování úředních osob.

Stížnost lze podat ústně do protokolu nebo písemným podáním. Pokud je podána písemně, potom platí, že je nutné toto podání posuzovat podle skutečného obsahu, bez ohledu na to, zda je jako stížnost označena či nikoliv. Podání stížnosti není vázáno na žádnou lhůtu, záleží tedy na stěžovateli, z logiky věci ale vyplývá, že by to mělo být co nejdříve po tom, kdy chybný postup či nevhodné chování úředních osob zjistí.

Daňový řád stanoví lhůtu pro vyšetření stížnosti v délce 60 dnů ode dne doručení příslušnému správci daně, je možné konstatovat, že se jedná o poměrně dlouhou lhůtu. Zákonem č. 170/2017 Sb. ale došlo k vypuštění úpravy, podle které v případě, že se jedná o stížnost proti nevhodnému chování úřední osoby při daňové kontrole nebo postupu správce daně při daňové kontrole, musí být tato vyřízena nejpozději do ukončení daňové kontroly. Důvodová zpráva k tomu uvádí, že…