dnes je 19.8.2022

Input:

Výpůjčka

2.4.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.5
Výpůjčka

Mgr. Pavla Krejčí

Základní definice

Smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání. Jedná se o takzvanou reálnou smlouvu, neboť vzniká až přenecháním předmětu výpůjčky.

Právní úprava smlouvy o výpůjčce je obsažena v § 2193 a násl. NOZ. Právní úpravu smlouvy o výpůjčce již obsahoval i starý občanský zákoník, a to v § 659 a násl. ObčZ. NOZ právní úpravu do značné míry převzal a rozšířil. NOZ zachoval i původní označení smluvních stran – vypůjčitel x půjčitel.

Forma smlouvy

K uzavření smlouvy o výpůjčce postačí, pokud je uzavřena ústně. Písemná forma se nevyžaduje, a to ani u výpůjčky nemovitostí.

Zápůjčka x výpůjčka

Kromě smlouvy o výpůjčce zná NOZ ještě několik velmi podobných typů smluv. Jedním z nich je smlouva o zápůjčce (§ 2390 – § 2394 NOZ). Základní rozdíl mezi oběma smluvními typy spočívá:

a) v předmětu smlouvy:

  • výpůjčka se může týkat pouze individuálně určené věci, tedy věci nezastupitelné. Kromě toho se musí jednat o věci nezuživatelné. Věci, které jsou předmětem výpůjčky, nepřecházejí do majetku vypůjčitele, nýbrž zůstávají ve vlastnictví půjčitele. Vypůjčitel je vždy povinován vrátit stejnou věc, která byla předmětem výpůjčky. Takovými věcmi jsou např. umělecké předměty, nábytek, knihy apod. Předmětem výpůjčky může být i věc nemovitá (k tomu např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 376/2009 ze dne 24. 2. 2010 nebo Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2002, sp. zn. 22 Cdo 522/2001).

  • předmětem smlouvy o zápůjčce mohou být naopak pouze věci určené podle druhu – tedy věci zastupitelné (§ 499 NOZ). Tyto věci poskytnutím zápůjčky přecházejí do majetku vydlužitele. Po určité době je vydlužitel povinen vrátit zapůjčiteli věci stejného druhu – nikoliv věci fyzicky totožné s věcmi, které byly vydlužiteli zapůjčitelem předány. Takovými věcmi jsou především peníze; může se však jednat i např. o obilí, rýži, zeminu, ovoce a zeleninu, cenné papíry apod.

K výše uvedenému je ještě třeba poznamenat, že z věcí zastupitelných se mohou stát vůlí účastníků též věci nezastupitelné, a to tehdy, pokud budou u zastupitelných věcí identifikovány jejich individuální rozdíly – pak mohou být i věci, které jsou za obvyklých podmínek věcmi zastupitelnými, předmětem smlouvy o výpůjčce.

Platná poštovní známka je obvykle věcí určenou podle druhu. Pokud však bude vykazovat určitou anomálii oproti normálu a účastníci si mezi sebou tuto anomálii identifikují a dohodnou se, že vydlužitel je povinen vrátit přesně tu samou známku, stává se známka věcí nezastupitelnou. Za účelem přesné identifikace mohou smluvní strany také známku určitým způsobem samy označit.

b) v úplatnosti:

  • výpůjčka je smlouvou bezúplatnou; pokud by byla za poskytnutí individuálně určené věci sjednána úplata, nejednalo by se o smlouvu o výpůjčce, ale o smlouvu nájemní (§ 2201 a násl. NOZ), popřípadě o pacht (§ 2332 a násl. NOZ);

  • naopak zápůjčka může být sjednána jak úplatně, tak i bezplatně (§ 2392 NOZ).

Rozdílů mezi oběma smluvními typy je ještě mnohem více, výše uvedené rozdíly jsou ovšem rozdíly základní.

Bezúplatnost a dočasnost

Základními pojmovými znaky výpůjčky jsou její:

  • bezúplatnost – za poskytnutí výpůjčky nesmí být ze strany vypůjčitele hrazena půjčiteli žádná odměna. To se však nevztahuje na případné náklady spojené s užíváním věci či jejím provozem. Pokud by byla hrazena půjčiteli odměna, pak by se jednalo nejspíše o nájem.

  • dočasnost – vypůjčitel i půjčitel jsou v okamžiku poskytnutí výpůjčky srozuměni s tím, že půjčitel je povinen předmět výpůjčky vypůjčiteli po uplynutí určité ve smlouvě sjednané doby vrátit.

Výprosa

Velmi podobným smluvním typem jako výpůjčka je též takzvaná výprosa. Výprosa je upravena v § 2189 a násl. NOZ. V případě výprosy však půjčitel přenechává výprosníkovi věc bez ujednání doby, kdy bude tato věc vrácena a dále bez ujednání účelu, ke kterému se má věc užívat (k tomu blíže samostatný výklad). Výprosa musí být podobně jako výpůjčka bezplatná a může se týkat jak věci zastupitelné, tak i věci nezastupitelné. Blíže k výprose samostatná kapitola.

Pokud je předmětem výpůjčky movitá věc, pak se musí jednat pouze o věc určenou individuálně a nikoliv věc druhovou. Předmětem výpůjčky může být vedle movitých věcí i nemovitost nebo bytová či nebytová jednotka.

Společnost ZERO, s. r. o., staví a prodává byty. Tato společnost postavila nový byt v půdní nástavbě a uzavřela s panem Vomáčkou smlouvu o smlouvě budoucí kupní. Pan Vomáčka však bude mít finanční prostředky na zaplacení kupní ceny k dispozici až za 4 měsíce, neboť nákup nového bytu financuje z finančních prostředků za prodej pozemku. Protože však pan Vomáčka potřebuje bydlet již nyní, uzavřela s ním společnost ZERO, s. r. o., do uzavření kupní smlouvy smlouvu o výpůjčce bytu, na jejímž základě může byt užívat.

Předání věci

Ten, kdo vystupuje na straně půjčitele, je většinou vlastník předmětu výpůjčky. Půjčitel však v zásadě nemusí být vlastníkem předmětu výpůjčky; postačí, pokud půjčitel má oprávnění s předmětem výpůjčky nakládat – například ji má sám ve výpůjčce od vlastníka věci a vlastník věci je s další výpůjčkou srozuměn.

Předání předmětu výpůjčky

Půjčitel je povinen předat vypůjčiteli předmět výpůjčky ve stavu způsobilém k řádnému užívání. Tímto stavem rozumíme stav:

  • který si mezi sebou vypůjčitel a půjčitel smluvně dohodli,

  • pokud neexistuje výslovná dohoda, pak musí být předmět výpůjčky předán ve stavu, který je vhodný ke způsobu užívání přiměřenému povaze vypůjčené věci. Pokud byl sjednán pouze účel, k němuž se má předmět výpůjčky užívat, a nebyla smluvena lhůta, kdy má vypůjčitel věc do užívání převzít, je třeba, aby se vypůjčitel zařídil tak, aby začal věc užívat bez zbytečného odkladu. Věc je v takovém případě povinen vrátit bez zbytečného odkladu poté, co došlo k naplnění účelu, pro který byla výpůjčka sjednána. Dočasnost výpůjčky v takovém případě není stanovena časovým úsekem, ale právě účelem výpůjčky např. vypůjčím si nebytový prostor za účelem pořádání prezentace nové knihy. V takovém případě je vypůjčitel povinen vrátit nebytový prostor ihned po ukončení prezentace a případném úklidu nebytového prostoru. Cíl nemusí být sledován pouze vypůjčitelem, ale může se jednat i o cíl, který sleduje půjčitel; např. pronajímatel vypůjčí nájemci náhradní byt, aby v něm nájemce pobýval po dobu, než pronajímatel provede nezbytnou rekonstrukci bytu nájemce.

Způsob užívání věci

Vypůjčitel je pak povinen užívat věc řádně a v souladu s účelem, který byl ve smlouvě dohodnut, nebo pokud nebyl způsob užívání věci ujednán, pak způsobem přiměřeným povaze vypůjčené věci.

Půjčitel je povinen poučit vypůjčitele, jak věc užívat. Tuto povinnost nemá, jedná-li se o pravidla obecně známá, anebo plyne-li z okolností, že toho není zapotřebí. Například půjčuje věc vypůjčiteli, který má k užívání vypůjčené věci odborné vzdělání.

Pokud půjčitel tuto povinnost nesplní, je povinen nahradit vypůjčiteli případnou škodu z toho vzniklou.

Pan Zoubek si půjčil od pana Vonáska jeho chalupu. V chalupě se nacházela speciální kachlová kamna, která vyžadovala zvláštní způsob uvedení do provozu. Pan Vonásek však pana Zoubka s užíváním kamen neseznámil a pan Zoubek chtěl kamna uvést do provozu běžným způsobem. Následkem toho došlo k požáru a byla způsobena škoda nejen na chalupě pana Vonáska, ale též na osobních věcech pana Zoubka.

Vysvětlení k příkladu:

Pan Vonásek měl seznámit pana Zoubka s postupem při užívání kamen. Pokud tak neučil a pan Zoubek chtěl kamna zprovoznit běžným způsobem, pak nejenom že pan Vonásek nemůže po panu Zoubkovi požadovat náhradu za škodu na chalupě, ale navíc by měl uhradit panu Zoubkovi i škodu vzniklou na jeho osobních věcech.

Povinnost seznámit vypůjčitele s pravidly užívání předmětu výpůjčky dopadá na vypůjčitele zejména tehdy, pokud se jedná o technicky složitější věci. Naopak pokud by se jednalo o obecně známá pravidla, pak informační povinnost na vypůjčitele nedopadá.

Povinnost chránit předmět výpůjčky

Vypůjčitel je povinen chránit předmět výpůjčky před poškozením, ztrátou nebo zničením. Za to nese vypůjčitel půjčiteli odpovědnost a půjčitel se může v případě porušení povinnosti vypůjčitele (např. i v případě odcizení věci) domáhat uhrazení vzniklé škody.

Rozsudek

Nahrávám...
Nahrávám...