dnes je 25.1.2022

Input:

Přehled změn právních předpisů od roku 2022

11.1.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.4
Přehled změn právních předpisů od roku 2022

Ing. Zdeněk Morávek

Nejdříve začněme předpisy, které byly zveřejněné ve Sbírce zákonů.

Zákonem č. 39/2021 Sb. byl novelizován zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Novelou dochází ke zvýšení limitu pro uplatnění bezúplatných plnění (darů) jako položek snižujících základ daně. Jak v § 15 ZDP pro fyzické osoby, tak v § 20 ZDP pro právnické osoby dochází ke zvýšení limitu na 30 % základu daně, ovšem pouze pro zdaňovací období let 2020 a 2021.

Pod č. 192/2021 Sb. byl zveřejněn zákon, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů. Cílem tohoto zákona je zejména zvýšení ochrany dětí v právních vztazích a posílení role zákonných zástupců při právním jednání nezletilých. Dále se chce zdůraznit výchovnou funkci úpravy a zajistit vyšší právní jistotu jejích adresátů. Celkově se chce předcházet vzniku dětských dluhů.

Problém tzv. “dětských dlužníků“, tj. dětí, vůči kterým je vedeno exekuční řízení, se v poslední době stal předmětem intenzivní společenské debaty. Návrh na tento jev reaguje, jeho záběr je však širší. Jeho cílem je řešit obecnější problém “dětských dluhů“, tj. peněžitých dluhů vzniklých před nabytím zletilosti dlužníka, který má několik úrovní a různé příčiny, a jehož je problém “dětských dlužníku“ pouze podmnožinou. Je třeba si uvědomit, že exekuční řízení je v současnosti vedeno i proti desítkám tisíc dospělých občanů, kteří dluhy nabyli jako nezletilí, a že naopak vymáhání dluhů vzniklých v dětství po dosažení zletilosti je relativně typické.

Dále byla pod č. 285/2021 Sb. zveřejněna novela zákona o daních z příjmů, která zvyšuje daňové zvýhodnění na druhé, a také na třetí a další dítě. Dále byla zrušena maximální výše měsíčního daňového bonusu, ovšem až od roku 2022. Z přechodných ustanovení vyplývá, že tato úprava nebude použita při měsíčních zúčtováních mezd za rok 2021. To znamená, že u zaměstnanců, kteří si u svého zaměstnavatele uplatňují daňové zvýhodnění na děti, se v průběhu roku 2021 nic měnit nebude a při zúčtování mzdy za zbylé měsíce roku 2021 a při výpočtu zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti budou zaměstnavatelem poskytovány částky daňového zvýhodnění na děti platné před novelou zákona o daních z příjmů. Zvýšení částek daňového zvýhodnění na děti promítne zaměstnavatel zaměstnancům až po skončení roku v ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2021 za celé zdaňovací období, resp. za kalendářní měsíce, kdy poplatník splňoval nárok na uplatnění daňového zvýhodnění na děti. Zaměstnanci, kteří budou za rok 2021 podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ať již na základě povinnosti stanovené jim zákonem o daních z příjmů nebo dobrovolně, uplatní zvýšené částky daňového zvýhodnění na druhé, třetí a další dítě v daňovém přiznání.

Stavební zákon

Pod č. 283/2021 Sb. byl zveřejněn zcela zásadní právní předpis, a to stavební zákon, doprovodný zákon č. 284/2021 Sb. novelizoval řadu dalších předpisů, z daňových potom zákon o dani z nemovitých věcí, zákon o daních z příjmů a zákon o DPH. V zásadě se ale jedná o terminologické změny, které reagují na nový zákon.

Co se týká samotného stavebního zákona, jak vyplývá z důvodové zprávy komplexní rekodifikace veřejného stavebního práva v České republice, má docílit maximální možné integrace, zjednodušení, zrychlení a zefektivnění správních procesů v oblasti územního plánování a povolování staveb a zvýšení právní jistoty vlastníků nemovitostí a dotčených osob. Prioritou by mělo být, aby se při tomto rozhodování vedlo co nejméně správních řízení a vznikalo co nejméně správních rozhodnutí.

V institucionální rovině je hlavním cílem reformy veřejného stavebního práva vytvoření nové soustavy státní stavební správy, která má přinést zásadní sjednocení, zefektivnění a zlepšení ochrany veřejných zájmů, jež reprezentuje stát, a vytvoření dlouhodobých podmínek pro sjednocování výkonu státní správy, jednotné zavádění nástrojů e-Governmentu, lepší metodické a personální řízení, kariérní růst a nezávislost úředníků stavebních úřadů. Komplementárním cílem je posílení postavení obcí a krajů v oblasti stanovování podmínek rozvoje území prostřednictvím nástrojů územního plánování a plánovacích smluv s vlastníky a investory v území a odstranění rizika systémové podjatosti úřadů vykonávajících státní správu jako přenesenou působnost v úřadech těchto samospráv.

V oblasti územního plánování je hlavním cílem zejména upravit a zpřehlednit procesy přijímání územně plánovacích dokumentací, resp. nástrojů územního plánování a posílení schopnosti přijetí územně plánovací dokumentace v reálném čase a zajištění její stability, neboť tato je základem pro právní jistotu v území. Za tím účelem dochází k úpravě formy opatření obecné povahy, kterou se územně plánovací dokumentace vydává. Hlavním principem je opuštění námitek v procesu projednání územně plánovací dokumentace.

Dochází též k posílení obcí, které se budou moci z důvodu místních specifik a vlastních zájmů odchýlit v územně plánovací dokumentaci od v zákoně vyjmenovaných územních požadavků stanovených podzákonnými právními předpisy a budou moci podmínit rozhodování stavebního úřadu v území uzavřením plánovacích smluv s vlastníky pozemků a investory.

V oblasti individuálních řízení před stavebními úřady je hlavním cílem dosažení jediného povolovacího řízení vedeného před jedním úřadem a zakončeného jedním rozhodnutím. Cílem procesní úpravy je, aby bylo vedeno pouze jedno řízení na jednom úřadu s jediným rozhodnutím. Včetně odvolání a soudního přezkumu by mělo být řízení skončeno do 1 roku.

Základní nosné změny nového stavebního zákona oproti dosavadní právní úpravě lze shrnout v následujících bodech:

  • oddělení státní správy a samosprávy na úseku stavebního řádu na úrovni vyšších územně samosprávných celcích,

  • vytvoření nové soustavy státní stavební správy v čele s Nejvyšším stavebním úřadem, Specializovaným stavebním úřadem a krajskými stavebními úřady, které integrují ochranu veřejných zájmů státu, bude metodicky řiditelná a umožní sdílení kapacit a know-how,

  • významné omezení problému systémové podjatosti stavebních úřadů a dotčených orgánů a rizika jejich politického ovlivňování zájmy samospráv,

  • posílení územních samospráv v oblasti územního plánování, plánovacích smluv s investory a ochraně jimi reprezentovaných veřejných zájmů jako účastníků v řízení,

  • reorganizace dotčených orgánů a jejich maximální integrace do krajských stavebních úřadů, kdy dojde k zásadnímu zjednodušení řízení a posílení odpovědnosti stavebních úřadů za výsledek řízení,

  • zrušení duality územního a stavebního řízení, zrušení všech stávajících povolovacích procesů, jejich alternativ a variant a vytvoření jediného efektivního řízení o povolení stavby,

  • konec instančního ping-pongu mezi stavebními úřady různých stupňů i mezi stavebními úřady a soudy díky zavedení apelačního principu (povinnost nadřízeného rozhodnout ve věci, ne jen rušit napadené rozhodnutí a vracet věc k dalšímu řízení),

  • zachování všech účastenských práv obcí, sousedů, dotčených osob i občanské veřejnosti, včetně práva na odvolání a soudní přezkum s koncentrací námitek (princip pouze jednou),

  • revize, modernizace a sjednocení obecných požadavků na výstavbu do jednoho právního předpisu spolu s eliminací multiplicit chráněných zájmů s cílem je zpřehlednit, zjednodušit a zajistit kvalitu architektury, urbanismu a ochranu volné krajiny,

  • úplná digitalizace stavební agendy od nástrojů územního plánování, přes projektové dokumentace staveb až po elektronický spis stavebních úřadů,

  • úprava obsahu závazných nástrojů územního plánování; zavedení územního rozvojového plánu jako celostátního nástroje územního plánování; na úrovni kraje, resp. obce budou ponechány zásady územního rozvoje, resp. územní plán a regulační plán,

  • úprava opatření obecné povahy, kterým se jednotlivé nástroje územního plánování vydávají.

Účinnosti nabývá stavební zákon k 1. 7. 2023.

Dále stojí za upozornění nález Ústavního soudu ČR č. 301/2021 Sb., kterým soud zamítl návrh na zrušení zákona č. 609/2020 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony. Jednalo se o zákon, který zejména ruší tzv. superhrubou mzdu a místo ní zavádí zdanění příjmů fyzických osob sazbami 15 a 23 %. Dále napadený zákon zvyšuje základní slevu na poplatníka na 27 840 Kč v roce 2021 a na 30 840 Kč v roce 2022, upravuje také tzv. stravenkový paušál jako alternativní zaměstnanecký benefit a zavádí zrychlené odpisy hmotného majetku. Skupina senátorů požadovala zrušení zákona jako celku z důvodu rozporu zákonodárného procesu s ústavním pořádkem. Podle senátorů byl napadený zákon vyhlášen ve Sbírce zákonů, aniž by byl vydán ústavně předepsaným způsobem podle pravidel legislativního procesu. Námitky nemířily k vlastnímu obsahu napadeného zákona. Vady legislativního procesu byly spatřovány v tom, že napadený zákon byl vyhlášen ve Sbírce zákonů i přesto, že nebyl podepsán prezidentem republiky, ale byl vrácen Poslanecké sněmovně k novému hlasování, a navíc nebyl podepsán ani předsedou Poslanecké sněmovny, ale pouze jejím místopředsedou. Návrh na zrušení zákona byl ale ústavním soudem zamítnut.

Zákonem č. 330/2021 Sb. byl novelizován zákon o nemocenském pojištění (zákon č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů), hlavními změnami jsou:

  • u dlouhodobého ošetřovného zkrácení doby pobytu v zařízení lůžkové péče jako podmínky nároku na dávku ze sedmi na čtyři kalendářní dny,

  • u dlouhodobého ošetřovného zavedení možnosti požádat o vydání rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče do 15 dnů po skončení hospitalizace,

  • zrušení podmínky hospitalizace pro poskytnutí dlouhodobého ošetřovného v případě péče o osoby v inkurabilním stavu,

  • u ošetřovného rozšíření okruhu osob, u nichž se nevyžaduje soužití ošetřující a ošetřované osoby v domácnosti, o blízké příbuzné,

  • u otcovské prodloužení období, v němž může být dávka poskytována, v případě, kdy bylo dítě hospitalizováno v období prvých šesti týdnů života.

Pod č. 335/2021 Sb. byla zveřejněna novela vyhlášky č. 520/2020 Sb., o formulářových podáních pro daně z příjmů, ve které byly zveřejněny aktualizované formuláře daně z příjmů fyzických osob.

Pod č. 355/2021 Sb. byl zveřejněn zákon, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 242/2016 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů. Novela zákona o DPH obsahuje zejména tyto změny:

  • zdaňování u zasílání zboží (nově tzv. prodej zboží na dálku) mezi členskými státy EU:

    1. zrušení limitů 35 000 nebo 100 000 EUR u zasílání zboží z ČR do EU,
    2. zrušení limitu 1 140 000 Kč u zasílání zboží z EU do ČR,
    3. zavedení limitu 10 000 EUR,
  • zrušení osvobození od daně u dovozu zboží s vlastní hodnotou nepřesahující 22 EUR z třetí země,

  • dodání zboží, které usnadňuje provozovatel elektronického rozhraní (digitální platforma),

  • rozšíření zvláštního režimu jednoho správního místa (One Stop Shop).

K tomu je vhodné doplnit, že daňové subjekty mohly postupovat dobrovolně od 1. července 2021 do 30. září 2021 podle přímého účinku směrnice Rady (EU) 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty o DPH (dále jen „směrnice o DPH”), jelikož změny uvedené ve směrnici o DPH nebyly vlivem zpoždění legislativního procesu transponovány k 1. červenci 2021 do zákona o DPH.

Podle výkladu finanční správy již od 1. října 2021 není možné přímo postupovat podle směrnice o DPH, neboť nová pravidla jsou již transponována do zákona o DPH. Daňové subjekty postupují tak od 1. října 2021 podle zákona o DPH a nařízení Rady (EU) č. 282/2011.

Pod č. 380/2021 bylo zveřejněno Sdělení MPSV ČR, kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2022. První redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu bude činit 1 298 Kč (dosud 1 182 Kč), druhá 1 946 Kč (dosud 1 773 Kč) a třetí 3 892 Kč (dosud 3 545 Kč).

Pod č. 390/2021 Sb. bylo zveřejněno nové nařízení vlády o bližších podmínkách poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků. Účinnost nabývá k 1. 11. 2021 a v plné míře nahrazuje předchozí nařízení vlády č. 495/2001 Sb., které bylo zrušeno.

Za zajímavé považuji stanovisko pléna ÚS k posouzení otázky včasnosti elektronického podání prostřednictvím e-mailu, které bylo zveřejněno pod č. 402/2021 Sb. Ústavní soud se zabýval tím, v jakém okamžiku je podání zaslané soudu e-mailem považováno za doručené, což má samozřejmě rozhodující dopady na případné odmítnutí podání. Ve svém stanovisku soud dospěl k těmto závěrům:

  • Včasnost elektronického podání učiněného prostřednictvím e-mailu je třeba posuzovat podle okamžiku, kdy podání dojde soudu, nikoliv podle okamžiku, kdy je podatelem odesláno.

  • Za okamžik, kdy je podání řádně učiněno, se považuje okamžik, kdy se e-mailová zpráva dostane do dispozice soudu; pro posouzení včasnosti podání není relevantní, kdy se s ním soud fakticky seznámil.

Nařízením vlády č. 405/2021 Sb. se zvyšuje minimální mzda na částku 16 200 Kč. Daňově to má dopady na několik skutečností, a to:

  • zvyšuje se limit pro osvobození pravidelně vyplácených důchodů v § 4 odst. 1 písm. h) ZDP, a to na 36 x 16 200 Kč = 583 200 Kč,

  • zvyšuje se částka maximální výše slevy za umístění dítěte dle § 35bb odst. 4 ZDP, která je limitována právě minimální mzdou,

  • zvyšuje se limit výše příjmů pro výplatu daňového bonusu dle § 35c odst. 4 ZDP na 6 x 16 200 = 97 200 Kč (daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6 nebo 7 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy),

  • zvyšuje se limit výše příjmů pro výplatu měsíčního daňového bonusu na částku 8 100 Kč (dle § 35d odst. 4 ZDP je to polovina minimální mzdy).

Nařízením vlády č. 356/2021 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2022 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2022 a o zvýšení důchodů v roce 2022. Podle této úpravy výše všeobecného vyměřovacího základu 36 119 Kč a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu činí 1,0773, průměrná mzda tedy činí 38 911 Kč. Hranice pro 23% sazbu daně z příjmů fyzických osob (§ 16 ZDP) je tak 48násobek průměrné mzdy, tedy pro rok 2022 48 x 38 911 Kč = 1 867 728 Kč. V případě zálohy na daň je to 4násobek tedy 155 644 Kč.

Částka povinné účasti na nemocenském pojištění zůstává pro rok 2022 stejná, tedy 3 500 Kč měsíčně, úprava srážkové daně bez podepsaného prohlášení k dani tak zůstává také stejná jako v roce 2021 (§ 6 odst. 4 ZDP).

Zopakujme, že již pro rok 2021 se změnila výše daňového zvýhodnění (zákon č. 285/2021 Sb.), a to v případě částky na první dítě 15 204 Kč, na druhé dítě 22 320 Kč a na třetí a další dítě 27 840 Kč. V roce 2021 se tyto zvýšené částky (kromě částky na první dítě) nepromítaly do výše zálohy na daň, ale projeví se až v ročním zúčtování záloh nebo v daňovém přiznání. Od roku 2022 se již ale budou promítat standardně do výpočtu zálohy na daň.

Současně se ruší od roku 2022 limit pro výplatu měsíčních daňových bonusů, jednalo se o částku 5 025 Kč. Limit pro výplatu doplatku na daňových bonusech ve výši 60 300 Kč byl zrušen již pro rok 2021.

Z pohledu nezdanitelných částek základu daně doplňme, že zvýšení limitu pro odpočet bezúplatných plnění ve výši 30 % základu daně, který platil pro zdaňovací období roku 2020 a 2021 (§ 15 odst. 1 ZDP) pro rok 2022 již neplatí a dochází tedy k návratu k omezení 15% základu daně.

Dále doplňme pro případy úroků z úvěrů poskytnutých na uspokojení bytové potřeby, že na bytovou potřebu obstaranou po 1. 1. 2021 již platí snížený limit výše těchto úroků jako nezdanitelné částky základu daně ve výši 150 000 Kč. V případě bytové potřeby obstarané do konce roku 2020 platí i nadále limit ve výši 300 000 Kč za zdaňovací období. Blíže viz § 15 odst. 4 ZDP a změny provedené zákonem č. 386/2020 Sb., včetně přechodných ustanovení k těmto změnám.

Co se týká slev na dani, od roku 2022 dochází ke zvýšení základní slevy na dani z částky 27 840 Kč na částku 30 840 Kč, tj. 2 570 Kč měsíčně. Změna byla provedená zákonem č. 609/2020 Sb., který upravil postupné zvyšování základní slevy na dani.

Dále byla zákonem č. 286/2021 Sb. s účinností od 1. 1. 2022 doplněna sleva na dani na zastavenou exekuci, a to do § 35 odst. 4 ZDP. Podle této úpravy se daň poplatníka vypočtená za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, snižuje o slevu za zastavenou exekuci, jejíž výše odpovídá výši náhrady, kterou oprávněnému v daném zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, přizná exekutor při zastavení exekuce, jejímž předmětem byla pohledávka nepřevyšující částku 1 500 Kč bez příslušenství, a která probíhala po dobu alespoň tří let přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 286/2021 Sb. z důvodu, že v těchto třech letech nebyla tato pohledávka vymožena ani z části. Jedná se o roční slevu na dani, jedná se o slevu, která bude uplatněna před slevami podle § 35ba ZDP. Tato sleva bude použita poprvé v ročním zúčtování nebo v daňovém přiznání za rok 2022.

Prakticky to znamená, že pokud dojde k zastavení exekuce, náleží věřiteli náhrada ve výši 30 % původního dluhu, maximálně však 450 Kč. Nepůjde ale o náhradu dluhu, kterou by věřitel dostal, ten si ji bude moci pouze odečíst od základu daně jako slevu na dani.

Co se týká cestovních náhrad, vyhláškou č. 375/2021 Sb., došlo ke zvýšení průměrné ceny za 1 litr benzínu 95 oktanů na 33,80 Kč, a to s účinností od 19. 10. 2021. Ovšem tato změna byla jenom přechodná, protože byla nahrazena vyhláškou č. 511/2021 Sb., která od 1. 1. 2022 ceny pohonných hmot opět upravovala. Od 1. 1. 2022 tak platí, že výše průměrné ceny pohonné hmoty činí:

  • 37,10 Kč za 1 litr benzinu automobilového 95 oktanů,

  • 40,50 Kč za 1 litr benzinu automobilového 98 oktanů,

  • 36,10 Kč za 1 litr motorové nafty,

  • 4,10 Kč za 1 kilowatthodinu elektřiny.

Dále dochází ke zvýšení sazby základní náhrady za 1 km jízdy, a to na 4,70 Kč u osobních silničních motorových vozidel (dříve 4,40 Kč) a na 1,30 Kč u jednostopých vozidel a tříkolek (dříve 1,20 Kč).

A mění se i výše tuzemského stravného, v případě zaměstnavatelů financovaných z veřejných rozpočtů přísluší za každý kalendářní den pracovní cesty zaměstnanci stravné ve výši:

  • 99 Kč až 118 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin (dříve 91 Kč až 108 Kč),

  • 151 Kč až 182 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin (dříve 138 Kč až 167 Kč),

  • 237 Kč až 283 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin (dříve 217 Kč až 259 Kč).

A v případě ostatních zaměstnavatelů přísluší za každý kalendářní den pracovní cesty zaměstnanci stravné ve výši:

  • 99 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin (dříve 91 Kč),

  • 151 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin (dříve 138 Kč),

  • 237 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin (dříve 217 Kč).

Výše uvedené změny mají dopad také na stále hodně diskutovaný stravenkový paušál, tedy peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování. Pro rok 2022 tak bude platit, že tento peněžitý příspěvek je osvobozen od daně do částky 70 % z 118 Kč, tedy 82,60 Kč.

Vyhláškou č. 462/2021 Sb. se stanoví výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2022, v některých případech dochází ke zvýšení těchto sazeb, v případě dopadů do praxe se to týká zejména Francie (zvýšení ze 45 € na 50 €), Chorvatska, Maďarska a Rumunska (ve všech případech zvýšení z 35 € na 40 €).

Pod č. 494/2021 Sb., byla vyhlášena průměrná mzda v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí roku 2021 pro účely zákoníku práce, její výše činí 37 047 Kč. Její výše je důležitá z pohledu stanovení výše náhrad souvisejících se smrtí zaměstnance (viz § 271g a 271i ZP).

Pod č. 495/2021 Sb. byla vyhlášena průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2021 pro účely zákona o zaměstnanosti, částka je stejná, tedy opět 37 047 Kč. Výše této částky souvisí jednak s poskytovanými příspěvky podle zákona o zaměstnanosti a jednak s výší odvodu do státního rozpočtu z titulu nesplnění zaměstnání osob se zdravotním postižením.

Pod č. 518/2021 Sb. byl zveřejněn zákon o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě, jedná se o tzv. izolačku. Podle této úpravy přísluší zaměstnanci za každý kalendářní den, nejdéle však po dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání nařízené karantény, příspěvek ve výši 370 Kč. Pokud ovšem součet příspěvku a náhrady příjmu přesáhne 90 % průměrného výdělku za odpovídající počet zameškaných hodin, příspěvek se o tento rozdíl sníží.

Zaměstnavatel tedy bude vyplácet zaměstnanci nad rámec běžné „nemocenské” (náhrady příjmu) bonus ve výši až 370 Kč za každý kalendářní den. Na příspěvek budou mít nárok i tzv. dohodáři, pokud přispívají do systému nemocenského pojištění (při příjmu nad 3 500 Kč z dohody o pracovní činnosti, resp. nad 10 000 Kč u dohody o provedení práce).

Zaměstnavatel nemusí žádat o žádné refundace, příspěvek k náhradě mzdy si sám odečte od povinného odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Odečet může zaměstnavatel provést do 3 kalendářních měsíců od ukončení karantény zaměstnance.

Z pohledu zdanění doplňme, že příspěvek je osvobozen od daně z příjmů fyzických osob.

Podle přechodného ustanovení tohoto zákona platí, že příspěvek přísluší podle tohoto zákona i za kalendářní dny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud byla karanténa nařízena po 30. listopadu 2021 a tato karanténa trvá aspoň v den nabytí účinnosti tohoto zákona, tedy k 23. 12. 2021.

A pod č. 520/2021 Sb. byl zveřejněn zákon o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19. Podle tohoto zákona má zaměstnanec nárok na ošetřovné v případech, kdy nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu péče o:

  • dítě mladší 10 let, jako je tomu u klasického ošetřovného,

  • nezaopatřené dítě, které je závislé na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I (lehká závislost) podle zákona o sociálních službách a nemůže navštěvovat školu z důvodu mimořádného opatření při epidemii; nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o důchodovém pojištění,

  • osobu ve věku nad 10 let, která je umístěna v zařízení určené pro péči o osoby, které jsou závislé na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I (lehká závislost), ale toto zařízení nemůže navštěvovat z důvodu mimořádného opatření při epidemii nebo,

  • nezaopatřené dítě se speciálními vzdělávacími potřebami podle školského zákona, jde-li o dítě se závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem), kterému bylo vydáno doporučení školského poradenského zařízení za účelem stanovení podpůrných opatření pro jeho vzdělávání) (dále jen „dítě se speciálními vzdělávacími potřebami”), jestliže nemůže navštěvovat školu z důvodu mimořádného opatření při epidemii.

Krizové ošetřovné se vztahuje i na situace, kdy je nařízena individuální karanténa (izolace) z důvodu výskytu onemocnění COVID-19 v rodině.

Dále doplňme základní parametry krizového ošetřovného:

  • změny platí od 1. 11. 2021 (zpětně) do 28. 2. 2022;

  • výše ošetřovného činí 80 % denního vyměřovacího základu;

  • pro zaměstnance v pracovním poměru je stanovena denní minimální výše 400 Kč při plném úvazku;

  • podpůrčí doba (doba výplaty) se prodlužuje o dobu, po kterou trvalo uzavření zařízení nebo školy anebo jejích částí;

  • v průběhu péče se mohou pečující osoby střídat i vícekrát, přičemž vystřídání není možné v jednom kalendářním dnu;

  • nárok na ošetřovné mají i osoby pracující na dohodu o provedení práce nebo o pracovní činnosti, pokud jsou účastni nemocenského pojištění;

  • společná domácnost není vyžadována v případě ošetřování nebo péče o příbuzného v linii přímé (např. prarodiče) a sourozence zaměstnance nebo ošetřování manžela (manželky) zaměstnance, registrovaného partnera (registrované partnerky) zaměstnance, rodičů manžela (manželky) nebo registrovaného partnera (registrované partnerky) zaměstnance,

  • potvrzení školy se nedokládá, nahrazuje se čestným prohlášením osoby, která o dítě pečuje.

Pro úplnost doplňme také informaci o vyhlášce č. 453/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 298/2014 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků, ve znění pozdějších předpisů. Tato vyhláška je důležitá z pohledu daně z nemovitých věcí, která bude opět aktuální v lednu 2022 z pohledu stanovení základu daně u některých druhů pozemků. Je ale vhodné zdůraznit, že samotná změna průměrné ceny pozemku nevede k povinnosti podat daňové přiznání, poplatník ani nemá povinnost tyto změny správci daně sdělovat, naopak správce daně tyto změny promítne do výše daňové povinnosti sám.

Pod č. 437/2021 Sb. byla zveřejněna vyhláška, kterou se mění některé vyhlášky o formulářových podáních při správě daní. Touto vyhláškou byly zveřejněny nové vzory daňového přiznání k dani silniční, k dani z nemovitých věcí, ke spotřebním daním, a také přiznání k daním z příjmů a některé formuláře týkající se mzdové oblasti, konkrétně Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a Hlášení plátce daně o provedení srážky zajištění daně ze zdanitelných příjmů.

Materiály Finanční správy

Z materiálů, které zveřejnila na svých stránkách Finanční správa, bych nejdříve upozornil na Informaci GFŘ

Nahrávám...
Nahrávám...