dnes je 28.3.2024

Input:

Příplatky ke mzdě

18.7.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

9.4.2
Příplatky ke mzdě

JUDr. Vladimíra Knoblochová

Zákoník práce zakotvuje kromě práva každého zaměstnance na mzdu za vykonanou práci, i práva zaměstnanců na odměnu minimálně v zákonem stanovené výši, pokud zaměstnanci pracují:

  • přesčas,

  • ve svátek,

  • v noci,

  • ve ztíženém pracovním prostředí,

  • v sobotu a v neděli.

Podmínky pro poskytování takových příplatků jsou upraveny odlišně pro plat a mzdu; v tomto příspěvku se budeme zabývat pouze příplatky ke mzdě.

Práce přesčas

Zákoník práce upravuje dvojí způsob, jak může zaměstnavatel zaměstnanci vykompenzovat jeho práci přesčas. Jde buď o:

  • vyplacení mzdy za práci přesčas a příplatku ve výši nejméně 25 % průměrného výdělku, nebo

  • poskytnutí náhradního volna.

Přednostně zaměstnanci přísluší za práci přesčas mzda, na kterou mu vzniklo za tu dobu právo a k tomu příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku. Zaměstnavatel a zaměstnanec se ale mohou dohodnout na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku.

Příplatek ve výši 25 % průměrného výdělku je zákoníkem práce stanoven jako minimální a lze jej zvýšit (nikoliv ale snížit) ať již kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem zaměstnavatele, nebo případně sjednat v pracovní smlouvě nebo jiné dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

V případě, že zaměstnavatel neposkytne zaměstnanci náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, pak zaměstnanci přísluší ze zákona výše uvedený příplatek.

Sjednání mzdy s přihlédnutím k práci přesčas

Zákoník práce umožňuje, aby si zaměstnavatel se zaměstnancem sjednal výši mzdy již s přihlédnutím k případné práci přesčas. Pokud si toto smluvní strany sjednají, pak zaměstnanci nebude při výkonu práce přesčas náležet ani dosažená mzda, ani příplatek za práci přesčas a samozřejmě ani náhradní volno. Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas je možné takto sjednat pouze tehdy, je-li současně sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo při sjednání mzdy přihlédnuto.

Zaměstnanec a zaměstnavatel si chtějí sjednat mzdu s přihlédnutím k práci přesčas. To lze sjednat např. následovně. "Mzda zaměstnance se sjednává s přihlédnutím k přesčasové práci nejvýše v rozsahu 100 hodin ročně".

U "běžných" zaměstnanců (tedy těch, kteří nejsou vedoucími zaměstnanci) je možné sjednat mzdu s přihlédnutím k práci přesčas do výše max. 150 přesčasových hodin za kalendářní rok. U vedoucích zaměstnanců je možné sjednat mzdu s přihlédnutím k práci přesčas až v mezích celkového rozsahu práce přesčas, tedy až do výše 416 přesčasových hodin za rok.

Na tomto místě je třeba upozornit na to, že sjednání mzdy s přihlédnutím k práci přesčas je možné jen v případě, že je mzda se zaměstnancem sjednána, nikoliv v případě, kdy je výše mzdy určena jednostranně zaměstnavatelem např. mzdovým výměrem nebo stanovena vnitřním předpisem.

V zákoníku práce je rovněž upravena i výše mzdy u konta pracovní doby, a to v případě, že bude u zaměstnavatele uplatněna možnost převádění hodin práce přesčas do bezprostředně navazujícího období. V takovém případě zákoník práce stanoví, že mzda, která zaměstnanci přísluší za jednotlivé kalendářní měsíce ve stálé výši, nesmí být nižší než 85 % jeho průměrného výdělku.

Práce ve svátek

Zásadně platí, že práce nesmí být vykonávána ve svátek – z toho zákoník práce stanoví určité výjimky v § 91 ZP. Výčet svátků je obsažen v zákoně č. 245/2000 Sb., který rozlišuje tzv. státní svátky (např. 1. leden, 8. květen, 5. červenec atd.) a ostatní svátky (např. 24., 25. a 26. prosinec). Státní svátky a ostatní svátky jsou dny pracovního klidu, kromě dnů nepřetržitého odpočinku zaměstnance v týdnu. Zákon ještě rozlišuje tzv. významné dny, které jsou ale pracovními dny.

Pokud zaměstnanec pracuje ve svátek, pak mu za tuto práci přísluší jednak dosažená mzda a jednak náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek. Náhradní volno je přitom zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku (případně se jeho měsíční mzda nekrátí, je-li to sjednáno, určeno či stanoveno).

Zaměstnavatel se může namísto náhradního volna dohodnout se zaměstnancem na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě, a to nejméně ve výši průměrného výdělku. U

Nahrávám...
Nahrávám...