dnes je 19.8.2022

Input:

Povinné testování zaměstnanců na covid-19

11.1.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.1
Povinné testování zaměstnanců na covid-19

Mgr. Mgr. Radana Burešová

Zásadní změny od 17. ledna 2022

1. Frekvence testů

2. Rozšíření okruhu testovaných osob

3. Omezení výjimek z testování – nově se testují i plně očkované osoby

4. Rozšíření obsahu evidence o provedeném testování a stanovení doby jejího uchovávání

5. Povinnost zaměstnavatele a dalších povinných osob předávat hygienickým stanicím formou elektronického hlášení seznamy pozitivně testovaných osob

6. Změna postupu při pozitivním výsledku testu – pětidenní karanténa bez povinného PCR testu s následným provedením antigenního testu při návratu na pracoviště

7. Pozitivní test již není překážkou v práci na straně zaměstnavatele, nýbrž na straně zaměstnance

Pozn.: Některé z výše uvedených změn byly do určité míry zavedeny již změnou předchozího mimořádného opatření s účinností k 20. 12. 2021.

Ministerstvo zdravotnictví se souhlasem vlády s účinností k 17. lednu 2022 vydalo nové opatření týkající se povinného testování zaměstnanců na přítomnost (antigenu) viru SARS-CoV-2 na pracovišti (mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví ze dne 5. 1. 2022, č. j.: MZDR 461/2022-1/MIN/KAN, dále jen "opatření"). Oproti dosud platným pravidlům nové opatření zavádí poměrně výrazné změny. I nadále nicméně platí, že testování jsou povinni zajišťovat všichni zaměstnavatelé. Jejich zaměstnanci se tomuto testování musí podrobit.

Za zaměstnavatele se kromě komerčních zaměstnavatelů považují i:

a) zaměstnavatel uvedený v § 303 odst. 1 ZP, jiná organizační složka státu a územní samosprávný celek,

b) služební úřad v případě státních zaměstnanců,

c) bezpečnostní sbor v případě příslušníků bezpečnostních sborů,

d) Armáda České republiky, Vojenská kancelář prezidenta republiky, Hradní stráž nebo Ministerstvo obrany v případě vojáků z povolání a

e) soudy.

Za zaměstnance se kromě zaměstnanců komerčních zaměstnavatelů považují i:

a) státní zaměstnanec,

b) příslušník bezpečnostního sboru,

c) voják z povolání,

d) soudce,

e) státní zástupce,

f) zaměstnanec dočasně přidělený agenturou práce,

g) osoba, která se zdržuje na pracovišti zaměstnavatele za účelem účasti na jeho činnosti a která nepodléhá povinnosti testování u jiného zaměstnavatele nebo podle jiného ustanovení tohoto mimořádného opatření (např. osoba připravující se na výkon povolání nebo vykonávající praxi nebo subdodavatel – OSVČ vykonávající vedlejší činnost, pokud není zároveň zaměstnancem jiného zaměstnavatele) a

h) dobrovolník.

Opatření se vztahuje rovněž na všechny osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost na území České republiky a nově i:

1. na členy statutárních a jiných orgánů právnických osob (pokud jsou zároveň zaměstnanci, platí pro ně i pravidla pro zaměstnance), v jejichž případě je povinnosti uložené opatřením povinna plnit příslušná právnická osob, a

2. na odsouzené zařazené do práce, v jejichž případě má povinnosti, které jsou jinak uloženy zaměstnavateli, plnit Česká republika – Vězeňská služba.

Aktuální opatření tedy již na rozdíl od opatření, která byla vydána na jaře 2021, nerozlišuje podle velikosti zaměstnavatele či jeho typu. Představuje nicméně lex generalis a v případě, že v minulosti byla nebo v budoucnosti budou vydána opatření týkající se pouze testování některých skupin zaměstnanců, uplatní se na dané zaměstnance pouze speciální opatření (lex specialis). Ke dni vydání opatření se uvedené týká zaměstnanců v určitých druzích zařízení zdravotních a sociálních služeb (viz mimořádné opatření ze dne 30. srpna 2021 ve znění pozdějších změn).

Opatření se již od počátku výslovně vztahuje na všechny osoby vyskytující se pravidelně na pracovišti, tedy i na učně vykonávající praxi ("osoba připravující se na výkon povolání nebo vykonávající praxi"), agenturní zaměstnance i na osoby vykonávající práci bez nároku na mzdu (dobrovolníci). Pokud jde o zaměstnance jiného zaměstnavatele, popř. OSVČ na pracovišti (např. subdodavatelé na stavbách), i nadále platí, že jsou povinny podrobit se testování u svého zaměstnavatele, popř. zajistit si je sami (OSVČ). Do kategorie jiných "osob, které se zdržují na pracovišti zaměstnavatele za účelem účasti na jeho činnosti" [viz výše písmeno g)] tyto soby nespadají. Lze ovšem doporučit, aby všichni zaměstnavatelé, jejichž zaměstnanci pracují na jednom pracovišti, testování prováděli ve stejném termínu.

Testování musí být počínaje 17. lednem 2022 prováděno prostřednictvím rychlého antigenního testu (RAT) určeného pro sebetestování (použití laickou osobou) dvakrát za týden tak, že následující testování proběhne nejdříve třetí den po předchozím testování (tedy v případě, že první testování bylo provedeno v pondělí, může být další testování provedeno nejdříve ve čtvrtek). Není-li daná osoba v den termínu testování přítomna na pracovišti, preventivní testování se provede v den jejího příchodu na pracoviště. Totéž platí v případě, že odsouzený v den termínu testování nevykonává práci.

S ohledem na výše uvedené lze doporučit, aby se v případě, že např. zaměstnanec vykonává práci částečně na pracovišti a částečně v režimu home office, postupovalo tak, aby se testování podrobil první den v týdnu, ve kterém je na pracovišti, a dále třetí den po provedení testu, bude-li v tento den na pracovišti. Bude-li se na pracovišti vyskytovat až později, pak první den této přítomnosti.

Například v případě, že zaměstnanec práci na pracovišti vykonává vždy v pondělí a ve středu, a jinak pracuje z domova, by se tedy měl testovat vždy v pondělí. Pokud se ale na pracovišti nachází vždy v pondělí a ve čtvrtek nebo v pátek, měl by se testovat dvakrát týdně (v pondělí a ve čtvrtek/nebo v pátek). Vykonává-li zaměstnanec práci na pracovišti např. od úterý do čtvrtka, pak by se měl testovat vždy v úterý, pokud ale od úterý do pátku, pak v úterý a v pátek.

Testování nemusí podstoupit osoby, které se na pracovišti nesetkávají se třetími osobami, za které se nepovažují osoby žijící ve stejné domácnosti, nebo které nevykonávají práci na pracovišti (tj. v případě home office).

Povinnosti zaměstnavatele/povinné osoby

1. Testování musí proběhnout přímo na pracovišti, kterým se rozumí místo určené k plnění pracovních nebo služebních úkolů s výjimkou výkonu práce na dálku (home office).

2. Povinnost zaměstnavatele/povinné osoby je formulována jako povinnost zajistit pravidelné testování dotčených osob, nestanoví-li opatření jinak, na stanovení přítomnosti antigenu viru SARS-CoV-2. Tato povinnost se nevztahuje na osoby, které:

a) podstoupily v posledních 72 hodinách RT-PCR vyšetření na přítomnost viru SARS-CoV-2 s negativním výsledkem,

d) podstoupily v posledních 24 hodinách rychlý antigenní test (RAT) na přítomnost antigenu viru SARS-CoV-2, který provedl zdravotnický pracovník, s negativním výsledkem,

e) podstupují preventivní testování podle tohoto mimořádného opatření u jiného zaměstnavatele, jehož jsou zaměstnancem, nebo u jiné právnické osoby, jejímž jsou orgánem nebo členy orgánu, a, jak bylo uvedeno výše,

f) se vzhledem k povaze práce na svém pracovišti nesetkávají se třetími osobami (např. hlídači, kteří svou směnu vykonávají sami), s výjimkou osob žijících ve stejné domácnosti (pracovníci v rámci home office).

Splnění podmínek pro vynětí z povinného testování musí dotčená osoba doložit zaměstnavateli, popř. příslušné právnické osobě:

  • záznamem v Informačním systému infekčních nemocí (digitální certifikát EU COVID) nebo potvrzením vystaveným poskytovatelem zdravotních služeb, nebo

  • písemným potvrzením zaměstnavatele nebo právnické osoby, jejímž je orgánem nebo členem orgánu, o tom, že u nich podstupuje preventivní testování podle daného mimořádného opatření.

Pokud zaměstnanec zaměstnavateli nepředloží žádný z těchto dokladů, je zaměstnavatel povinen zajistit jeho testování.

Ačkoli to v opatření není nikde zmíněno, je žádoucí, aby byl zaměstnavatel při případné kontrole s to prokázat, že u konkrétních zaměstnanců nebyl povinen testování zajistit. Může tak učinit příslušným záznamem o předloženém dokladu (opatřeným např. podpisem daného zaměstnance), nebo pořízením kopie jeho dokladu. Uvedené doklady obsahují údaje o zdravotním stavu zaměstnanců, které patří do tzv. zvláštní kategorie osobních údajů, na kterou se vztahují přísnější požadavky stanovené v článku 9 GDPR. Zpracování těchto údajů pro daný účel je však kryto čl. 9 odst. 2 písm. i) (veřejný zájem v oblasti veřejného zdraví), popř. písm. f) (zpracování nezbytné pro určení, výkon nebo obhajobu právních nároků) GDPR.

3. Zaměstnavatelé jsou povinni o provedeném testování vést evidenci v rozsahu:

  • datum testování,

  • jména a příjmení osob, které k danému datu podstoupily test, včetně uvedení jejich data narození, čísla pojištěnce a názvu zdravotní pojišťovny, u které jsou pojištěny, a

  • výsledky testů,

a uchovávat tuto evidenci po dobu 90 dnů. Z hlediska ochrany osobních údajů se na vedení

Nahrávám...
Nahrávám...