dnes je 17.4.2024

Input:

Pojistné na sociální pojištění u osob samostatně výdělečně činných

3.1.2024, , Zdroj: Verlag Dashöfer

7.12.1.2
Pojistné na sociální pojištění u osob samostatně výdělečně činných

JUDr. Jan Přib

OSVČ jako poplatníci pojistného na sociální pojištění

Za osobu samostatně výdělečně činnou se pro účely důchodového a nemocenského pojištění a pro účely placení pojistného považuje osoba, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost, a osoba, která spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, pokud podle zákona o daních z příjmů lze na ni rozdělovat příjmy dosažené výkonem této činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení.

Výkonem samostatné výdělečné činnosti se rozumí:

  • podnikání v zemědělství, je-li osoba provozující zemědělskou výrobu evidována podle zákona o zemědělství u obecního úřadu obce s rozšířenou působností,

  • provozování živnosti na základě oprávnění provozovat živnost,

  • činnost společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti vykonávaná pro tuto společnost,

  • výkon umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě autorskoprávních vztahů,

  • výkon jiné činnosti konané výdělečně na základě oprávnění podle zvláštních předpisů, která není uvedena v předchozích bodech, a výkon činnosti mandatáře konané na základě mandátní smlouvy; podmínkou zde je, že tyto činnosti jsou konány mimo vztah zakládající účast na nemocenském pojištění, a jde-li o činnost mandatáře, též to, že mandátní smlouva nebyla uzavřena v rámci jiné samostatné výdělečné činnosti,

  • výkon činností neuvedených v předchozích bodech a vykonávaných vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení příjmu; za výkon těchto činností se však nepovažuje pronájem nemovitostí (jejich částí) a movitých věcí.

Osoba samostatně výdělečně činná je účastna důchodového pojištění jen jednou, i když vykonává několik uvedených činností.

Samostatná výdělečná činnost se rozděluje na hlavní samostatnou výdělečnou činnost a na vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a účast osob samostatně výdělečně činných na důchodovém pojištění i placení pojistného na důchodové pojištění závisí na tom, zda vykonávají hlavní nebo vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.

Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce:

  • vykonávala zaměstnání, tj. činnost zakládající účast na nemocenském pojištění zaměstnanců,

  • měla nárok na výplatu invalidního důchodu (stupeň invalidity není rozhodný) nebo jí byl přiznán starobní důchod (tato podmínka se považuje za splněnou, i když se starobní důchod nevyplácí; přitom se nerozlišuje, jde-li o obecný nebo předčasný starobní důchod),

  • měla nárok na peněžitou pomoc v mateřství anebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců,

  • osobně pečovala o dítě do 4 let věku,

  • osobně pečovala o osobu, která je podle zákona o sociálních službách (tj. zákona č. 108/2006 Sb.) závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), anebo, jde-li o osobu mladší 10 let, ve stupni I (lehká závislost),

  • vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání, nebo

  • byla nezaopatřeným dítětem ve smyslu § 20 odst. 3 písm. a) ZDPo (tj. soustavně se připravuje studiem na budoucí povolání).

Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost v těch kalendářních měsících, v nichž aspoň po část měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost a v této době výkonu samostatné výdělečné činnosti aspoň po část této doby trvaly uvedené skutečnosti vymezující samostatnou výdělečnou činnost jako vedlejší.

Samostatná výdělečná činnost se považuje za hlavní, pokud se nepovažuje za vedlejší.

V rámci jednoho kalendářního měsíce nemůže být samostatná výdělečná činnost považována po část měsíce za vedlejší a po zbývající část měsíce za hlavní.

Od 1. ledna byla vykonávána samostatná výdělečná činnost, přičemž od 12. srpna byl přiznán invalidní důchod. V tomto případě se bude samostatná výdělečná činnost do 31. července (důchod byl pobírán po část měsíce srpna) považovat za hlavní a od 1. srpna do 31. prosince za vedlejší.

Osoba samostatně výdělečně činná platí pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní rok jen tehdy, byla-li v tomto roce účastna důchodového pojištění. Účast na důchodovém pojištění se zjišťuje za každý kalendářní rok zvlášť. Účast osoby samostatně výdělečně činné na důchodovém pojištění závisí na tom, zda se vykonává hlavní nebo vedlejší samostatná výdělečná činnost.

Osoba samostatně výdělečně činná je v kalendářním roce vždy účastna důchodového pojištění po dobu, po kterou vykonávala hlavní samostatnou výdělečnou činnost. Výše příjmu ze samostatné výdělečné činnosti není při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti rozhodná.

Osoba samostatně výdělečně činná vykonávala po celý rok 2024 hlavní samostatnou výdělečnou činnost a dosáhla příjmu z této činnosti po odpočtu výdajů 39 520 Kč. Vzhledem k tomu, že v roce 2024 byla vykonávána hlavní samostatná výdělečná činnost, vznikla v tomto roce účast na důchodovém pojištění, a to bez ohledu na výši dosaženého příjmu ze samostatné výdělečné činnosti.

Osoba samostatně výdělečně činná je v kalendářním roce účastna důchodového pojištění po dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud její příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení dosáhl v kalendářním roce aspoň rozhodné částky. Rozhodná částka činí 2,4násobek částky, která se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se posuzuje účast na důchodovém pojištění, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Hodnoty všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu vyhlašuje vláda nařízením. Pro rok 2024 činí na základě nařízení vlády č. 286/2023 Sb. výše všeobecného vyměřovacího základu 40 638 Kč (tj. základu za rok 2022) a výše přepočítacího koeficientu 1,0819.

Pro rok 2024 je rozhodnou částkou 105 520 Kč (tj. 2,4 x 40 638 x 1,0819). Bude-li osoba samostatně výdělečně činná vykonávat vedlejší samostatnou výdělečnou činnost po celý rok 2024 a dosáhne příjmu z této činnosti po odpočtu výdajů aspoň ve výši 105 520 Kč, bude za rok 2024 povinně účastna důchodového pojištění. Pro rok 2023 rozhodná částka činila 96 777 Kč.

Rozhodná částka se sníží o jednu dvanáctinu za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc nebyla vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost, a za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc osoba samostatně výdělečně činná vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost měla nárok na výplatu nemocenského z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných nebo na peněžité pomoci v mateřství z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných. Tato dvanáctina se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru (v roce 2024 tato jedna dvanáctina činí 8 794 Kč).

V případě, že vedlejší samostatná výdělečná činnost bude vykonávána jen po část kalendářního roku a po zbývající část kalendářního roku bude vykonávána hlavní samostatná výdělečná činnost, budou se zásady účasti na důchodovém pojištění posuzovat vždy ve vztahu k té části roku, po kterou byla vykonávána hlavní nebo vedlejší samostatná výdělečná činnost; pro tyto účely se příjem ze samostatné výdělečné činnosti rozděluje poměrně na část dosaženou výkonem hlavní samostatné výdělečné činnosti a na část dosaženou výkonem vedlejší samostatné výdělečné činnosti.

Příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti se stanoví tak, že se příjem ze samostatné výdělečné činnosti dosažený v kalendářním roce po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení vydělí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána samostatná výdělečná činnost, a výsledná částka se vynásobí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost. Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se považuje daňový základ osoby samostatně výdělečně činné určený podle § 5b odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Za výkon samostatné výdělečné činnosti a vedlejší samostatné výdělečné činnosti se pro účely stanovení příjmu nepovažuje kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných. Za pobírání nemocenského z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných se považuje též období prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény), po které se nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění neposkytuje, pokud se jedná o osobu samostatně výdělečně činnou, která je účastna nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných.

Osoba samostatně výdělečně činná vykonávala samostatnou výdělečnou činnost po celý rok 2024. Tato osoba samostatně výdělečně činná byla účastna nemocenského pojištění a v období od 20. února 2024 do 18. dubna 2024 byla uznána dočasně práce neschopnou a od 6. března 2024 pobírala nemocenské. Této osobě samostatně výdělečně činné byl od 11. července 2024 přiznán invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně. Za rok 2024 vykázala tato osoba samostatně výdělečně činná příjem po odpočtu výdajů ve výši 88 950 Kč. Za výkon vedlejší samostatné činnosti se bude považovat období červenec až prosinec 2024 (v červenci 2024 byl invalidní důchod pobírán aspoň po část měsíce). Příjem 88 950 Kč se vydělí 11 (tj. počtem měsíců výkonu samostatné výdělečné činnosti; měsíc březen se za výkon této činnosti nepovažuje, neboť po celý tento měsíc bylo pobíráno nemocenské, resp. trvala dočasná pracovní neschopnost) a vynásobí 6 (tj. počtem měsíců výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti), tj. 88 950 : 11 = 8 086,3636; 8 086,3636 x 6 = 48 518. Částka 48 518 Kč se porovná s upravenou rozhodnou částkou pro 6 měsíců výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti, tj. s částkou 52 764 Kč (k této částce se dospělo takto: 105 520 – 6 x 8 794 = 52 764). Protože částka 48 518 Kč nepřevyšuje upravenou rozhodnou částku 52 764 Kč, nebude osoba samostatně výdělečně činná účastna důchodového pojištění po celý rok 2024, tj. bude účastna důchodového pojištění jen po dobu, po kterou v roce 2024 vykonávala hlavní samostatnou výdělečnou činnost, a zaplatí za tento rok pojistné na sociální pojištění jen z poměrné části daňového základu, který odpovídá době výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti.

Osoba samostatně výdělečně činná, která vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a nesplňuje podmínky povinné účasti na pojištění (tj. dosáhla nižšího příjmu než je rozhodná částka), je v kalendářním roce účastna důchodového pojištění, jestliže se přihlásila (nejpozději při podání přehledu o příjmech a výdajích) k účasti na pojištění za tento rok. To platí obdobně i pro část kalendářního roku, v němž vedlejší samostatná výdělečná činnost nebyla vykonávána po celý rok. Princip dobrovolné účasti při nesplnění stanovené podmínky dosažení určité výše se aplikuje jen ve vztahu k vedlejší samostatné výdělečné činnosti.

Zvláštní úprava platí pro osobu samostatně výdělečně činnou, která je poplatníkem daně z příjmů v paušálním režimu. Osoba samostatně výdělečně činná je v kalendářním roce vždy účastna důchodového pojištění po dobu, po kterou je poplatníkem v paušálním režimu (to platí i v případě, že by tato osoba samostatně výdělečně činná vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, která má charakter vedlejší činnosti).

Výše pojistného na důchodové pojištění

Osoby samostatně výdělečně činné platí jednak pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, jednak zálohy na toto pojistné a příspěvek. Pojistné (včetně příspěvku) se platí z vyměřovacího základu, zatímco zálohy na pojistné se platí z měsíčního vyměřovacího základu. Rozhodným obdobím pro zjištění vyměřovacího základu je kalendářní rok. Vyměřovací základ se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

Vyměřovacím základem pro pojistné je částka, kterou osoba samostatně výdělečně činná určí, ne však méně než stanovené procentní nebo pevné minimum a více než stanovené pevné maximum.

Procentní sazba, v níž se stanoví nejnižší vyměřovací základ osob samostatně výdělečně činných pro pojistné (procentní minimum vyměřovacího základu), činí v roce 2024 55 % daňového základu (v roce 2023 to bylo 50 % daňového základu). To znamená, že částka, kterou si osoba samostatně výdělečně činná určí jako vyměřovací základ, nesmí být nižší než 55 % daňového základu. Tato procentní sazba se bude týkat osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost, vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud je osoba samostatně výdělečně činná účastna důchodového pojištění za dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, nebo hlavní i vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud je osoba samostatně výdělečně činná účastna důchodového pojištění za dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.

Daňovým základem osob samostatně výdělečně činných se zde rozumí dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob. Vykonávala-li osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce hlavní samostatnou výdělečnou činnost i vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a za dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, není účastna důchodového pojištění, považuje se za daňový základ poměrná část daňového základu; tato část se určí tak, že se daňový základ vydělí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána samostatná výdělečná činnost, a výsledná částka se vynásobí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána hlavní samostatná výdělečná činnost. Za výkon samostatné výdělečné činnosti a hlavní samostatné výdělečné činnosti se nepovažuje kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných; kalendářním měsícem se pro tyto účely rozumí i jeho část, po kterou osoba samostatně výdělečně činná vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval po celý kalendářní měsíc.

Osoba samostatně výdělečně činná vykonává samostatnou výdělečnou činnost po celý rok 2024 a tato činnost má charakter hlavní činnosti. Daňový základ za rok 2024 bude činit 326 520 Kč. Vyměřovacím základem pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti bude za rok 2024 nejméně částka 179 586 Kč (tj. 326 520 x 0,55).

Specificky je upraven vyměřovací základ pro pojistné u osoby samostatně výdělečné činné v paušálním režimu. Vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, jejíž daň je rovna paušální dani podle § 7a ZDP, se stanoví podle jednotlivých pásem paušálního režimu. V prvním pásmu činí vyměřovací základ součin měsíčního vyměřovacího základu platného pro kalendářní rok, za který se stanoví vyměřovací základ, a počtu kalendářních měsíců tohoto kalendářního roku, v nichž byla osoba samostatně výdělečně činná poplatníkem v paušálním režimu; v roce 2024 se jedná o měsíční vyměřovací základ ve výši 15 170 Kč. Ve druhém a třetím pásmu se jedná o pevné částky; v roce 2024 činí ve druhém pásmu měsíční vyměřovací základ částku 28 050 Kč a ve třetím pásmu činí vyměřovací základ částku 42 900 Kč. Vyměřovací základ se tedy stanoví bez zřetele na skutečné příjmy a výdaje ze samostatné výdělečné činnosti. Pojistné na důchodové pojištění se však neplatí samostatně, nýbrž je součástí celkové platby osoby samostatně výdělečné činné v paušálním režimu odváděné orgánu finanční správy.

Absolutní minimální vyměřovací základ v pevné částce (pevné minimum vyměřovacího základu) je upraven zvlášť pro výkon hlavní a zvlášť pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti, jsou-li tyto činnosti vykonávány jako jediné v kalendářním roce. Vychází se z minimálního měsíčního vyměřovacího základu pro účely záloh stanoveného pro hlavní samostatnou výdělečnou činnost (v roce 2024 ve výši 13 191 Kč) a pro vedlejší samostatnou výdělečnou činnost (v roce 2024 ve výši 4 837 Kč), který se vynásobí počtem měsíců výkonu příslušné samostatné výdělečné činnosti (po odpočtu vyloučených kalendářních měsíců). Minimální vyměřovací základ za rok 2024 bude při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti po celý rok 2024 činit 158 292 Kč a pojistné za tento rok stanovené z tohoto základu bude tedy činit 46 222 Kč; při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti po celý rok 2024 bude tento základ činit 58 044 Kč a pojistné za rok 2024 stanovené z tohoto základu bude tedy činit 16 949 Kč.

Osoba samostatně výdělečně činná vykonávala v roce 2024 hlavní samostatnou výdělečnou činnost až do konce roku. Od 31. července do 25. září 2024 pobírala tato osoba samostatně výdělečně činná nemocenské (po celý měsíc však jen v srpnu 2024, tj. po jeden měsíc). Vyměřovací základ za rok 2024 bude činit nejméně 145 101 Kč (tj. 11 x 13 191); k měsíci srpen se nepřihlíží.

V kalendářním roce, v němž OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost zahájila samostatnou výdělečnou činnost, a v bezprostředně následujících dvou kalendářních letech činí měsíční vyměřovací základ této OSVČ nejméně 25 % průměrné mzdy, pokud OSVČ v období 20 kalendářních let před kalendářním rokem, v němž zahájila samostatnou výdělečnou činnost, nebyla OSVČ. Minimální měsíční vyměřovací základ u této OSVČ zahajující svou činnost činí v roce 2024 10 992 Kč.

V případě souběhu výkonu hlavní i vedlejší samostatné výdělečné činnosti v rámci jednoho kalendářního roku (pokud vedlejší samostatná výdělečná činnost založila účast na důchodovém pojištění) se bude vycházet ze složeného vyměřovacího základu, tj. z dílčích absolutních vyměřovacích základů stanovených zvlášť pro hlavní a zvlášť pro vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.

Vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti v pevné částce činí nejméně, vykonávala-li osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce hlavní samostatnou výdělečnou činnost i vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a za dobu výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti je účastna důchodového pojištění, součet dílčího vyměřovacího základu z hlavní samostatné výdělečné činnosti a dílčího vyměřovacího základu z vedlejší samostatné výdělečné činnosti nebo součet dílčího vyměřovacího základu z hlavní samostatné výdělečné činnosti a poměrné části vyměřovacího základu z příjmu z vedlejší samostatné výdělečné činnosti; přitom za nejnižší vyměřovací základ se považuje vyšší z těchto součtů.

Dílčí

Nahrávám...
Nahrávám...