dnes je 5.6.2020

Input:

Změny právních předpisů od roku 2020

14.1.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.1
Změny právních předpisů od roku 2020

Ing. Zdeněk Morávek

Zřejmě zásadním právním předpisem zveřejněným na konci roku 2019 s platností od 1. 1. 2020 bude zákon č. 364/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů. Zákon nabyl účinnosti dne 1. 1. 2020, přitom ještě ráno 31. 12. 2019 ve Sbírce zákonů zveřejněn nebyl. Legislativní kultura je u nás skutečně na výši.

Zákon, kterým se mění některé daňové zákony v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů, je souborem novel těchto daňových zákonů:

1. zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z nemovitých věcí”)

2. zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů”),

3. zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rezervách”),

4. zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebních daních”),

5. zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o správních poplatcích”),

6. zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění pozdějších předpisů,

7. zákon č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z hazardních her”).

Důvodová zpráva uvádí, že zařazením těchto změn do jednoho právního předpisu se pro jejich adresáty (zejména daňové subjekty a správce daně) zvyšuje přehlednost, neboť změny daňových zákonů, které jsou přijímány v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů, jsou obsaženy v návrhu jednoho právního předpisu. Pro adresáta je tak snazší orientovat se v provedených změnách, neboť nejsou obsaženy v řadě dílčích novel jednotlivých právních předpisů.

Co se týká novely zákona o dani z nemovitých věcí, jedná se pouze o jeden bod, a to aktualizace úpravy osvobození pozemků s významnými krajinnými prvky, které je upraveno v § 4 odst. 1 písm. k) ZDN. Dopad bude mít zejména na zemědělské vlastníky, ale také např. na obce, které bývají vlastníky těchto pozemků, a pokud nejsou splněny podmínky pro osvobození tohoto pozemku z jiného titulu, např. proto, že se jedná o pozemek, který se nachází na jiném katastrálním území. Podle nové úpravy tohoto osvobození jsou od daně osvobozeny pozemky v rozsahu, v jakém se na nich nachází:

1. ochranné pásmo vodního zdroje I. stupně,

2. krajinný prvek skupina dřevin, stromořadí, travnatá údolnice, mez, příkop nebo mokřad, pokud je tento prvek evidován v evidenci ekologicky významných prvků podle zákona upravujícího zemědělství, nebo

3. příkop, mokřad, močál, bažina, skalní útvar, rokle nebo strž, pokud jde o pozemky ostatních ploch mimo zastavěné území obce, které nejsou užívány k podnikání.

Finanční správa již k této změně stihla vydat výkladový materiál, který je k dispozici pod tímto odkazem .

Novela zákona o daních z příjmů obsahuje 21 bodů a 5 bodů přechodných ustanovení, a týká se zejména omezení osvobození výher z hazardních her od daně z příjmů a také rozšíření osvobození příjmů od daně z příjmů právnických osob, kdy se mezi mateřské společnosti zařazují také kraje a Česká republika jako další případy veřejnoprávních korporací.

Konkrétně lze uvést, že osvobození z účtenkové loterie pořádané v souvislosti s elektronickou evidencí tržeb, se omezuje pouze do výše ceny 1 000 000 Kč, a to jak pro fyzické, tak i pro právnické osoby. V případě, že výše ceny tento limit překročí, bude tento příjem součástí ostatních příjmů podle § 10 ZDP, a bude zdaňován stejně jako ostatní výhry ze soutěží podle § 10 ZDP, tedy srážkovou daní ve výši 15 %.

Dále se omezuje osvobození z dalších hazardních her a loterií, a to tak, že výhry z loterie a tomboly jsou osvobozeny, pokud výše výhry nepřesahuje 1 000 000 Kč.

Omezuje se osvobození i u ostatních hazardních her, konkrétně:

  • kursové sázky a totalizátorové hry,

  • technické hry,

  • živé hry s výjimkou turnaje živé hry,

  • turnaje živé hry a turnaje malého rozsahu a

  • jiné hazardní hry.

Výhry z těchto her jsou osvobozeny, pokud rozdíl mezi úhrnem výher spadajících do tohoto druhu příjmu a úhrnem vkladů do hazardních her v rámci tohoto druhu příjmu za zdaňovací období nepřesahuje 1 000 000 Kč. Jednotlivé hazardní hry, jak jsou uvedeny pod jednotlivými odrážkami, se považují za jednotlivé druhy příjmů, včetně loterií a tombol, což je také další jednotlivý druh příjmu.

Dále úprava v § 10 odst. 8 ZDP stanoví, že příjem z hazardní hry plynoucí ze zdrojů na území České republiky je samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně. Tuzemský provozovatel hazardní hry tak bude povinen srazit nebo vybrat daň z tohoto příjmu při jeho vyplacení, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, viz § 38d ZDP.

Další změny potom souvisí se změnami zákona o rezervách a novou úpravou rezerv v pojišťovnictví.

Změna zákona o rezervách má pouze jeden bod a související přechodné ustanovení, a to novou úpravu rezerv v pojišťovnictví, konkrétně změny metody tvorby a daňové uznatelnosti technických rezerv.

Změna zákona o spotřebních daních má 6 bodů a 7 bodů přechodných ustanovení, novelou dochází ke zvýšení sazby spotřební daně z lihu, ke zvýšení sazby spotřební daně z tabákových výrobků, surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků. Ke změnám dochází také u osvobození od daně z piva.

Novela zákona o správních poplatcích obsahuje zvýšení správního poplatku za přijetí návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí z 1000 Kč na 2 000 Kč, dále v případě poplatku za přijetí návrhů na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí na základě listin, které souvisejí s výstavbou veřejně prospěšné stavby pro zneškodňování odpadu, zásobování vodou, odvádění odpadních vod a jejich čištění, pro veřejnou dopravu, veřejné školství, veřejnou správu a obdobné veřejné účely je pak celková výše poplatku zvýšena z částky 10 000 Kč na 20 000 Kč a nakonec poplatek za přijetí úplného znění prohlášení o rozdělení práva k domu a pozemku na vlastnické právo k jednotkám k uložení do sbírky listin nebo přijetí dohody spoluvlastníků o správě nemovité věci k uložení do sbírky listin se zvyšuje z 500 Kč na 1 000 Kč.

V zákoně o dani z hazardních her nakonec došlo ke zvýšení sazby daně z loterií, a to z 23 % na 35 %, ostatní sazby daně zůstaly beze změn.

Všechny změny nabývají účinnosti k 1. 1. 2020.

eNeschopenka

Pod č. 164/2019 Sb. byl zveřejněn zákon, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Jedná se o změny, které reagují na spuštění projektu tzv. „eNeschopenky”. Podle důvodové zprávy má tento projekt usnadnit práci lékařům a ulehčit život zaměstnavatelům a zaměstnancům, problémem je totiž zejména dlouhá doba mezi okamžikem rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti lékařem a okamžikem, kdy OSSZ má k dispozici toto hlášení lékaře. To potom ztěžuje kontroly, komplikace v tomto směru přináší i zrušení karenční lhůty a s tím související kratší nemoci. Novela proto přináší dvě opatření, a to zkrácení lhůty pro lékaře, ve které musí pracovní neschopnost oznámit, a to na následující pracovní den, a zavedení povinnosti poslat hlášení elektronicky. Stanoví se dále okruh údajů, které je OSSZ povinna poskytnout zaměstnavateli, to má za následek možnost ověření dočasné pracovní neschopnosti ze strany zaměstnavatele, protože dosavadní praxe byla taková, že tu informaci měl zpravidla jenom telefonicky, ústně případně elektronicky.

Z pohledu zaměstnavatelů je potom zásadní, že zaměstnavatel již nebude přijímat doklady potřebné k výplatě dávky nemocenského od pojištěnce, kterému je předával ošetřující lékař, a dále je předávat okresní správě sociálního zabezpečení. Po 14 dnech trvání neschopnosti je zaměstnavatel povinen zaslat ČSSZ přílohu k žádosti o dávku, a to v elektronické formě. Do přílohy k žádosti o dávku bude zaměstnavatel nově uvádět informaci, kam je zaměstnanci vyplácena mzda nebo plat. Při skončení dočasné pracovní neschopnosti bude zaměstnavatel zasílat hlášení s údaji potřebnými pro výplatu poslední dávky nemocenského. Důležité je doplnit, že pro zaměstnavatele se již nebude vystavovat žádný díl rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. I nadále zůstane povinností pojištěnce, aby o své dočasné pracovní neschopnosti neprodleně informoval svého zaměstnavatele. Zaměstnavatel bude mít také k dispozici služby pro ověření či stažení údajů o dočasných pracovních neschopnostech svých zaměstnanců a na vyžádání mu o nich budou z ČSSZ odesílány notifikace.

Bližší údaje jsou k dispozici pod tímto odkazem .

Elektronická evidence tržeb

Dalším důležitým předpisem, který byl přijat v průběhu října 2019, je zákon č. 256/2019 Sb., změna zákona o evidenci tržeb a zákona o dani z přidané hodnoty. Novela zákona o evidenci tržeb, tedy zákona č. 112/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů byla zveřejněna jako zákon č. 256/2019 Sb. ve Sbírce zákonů dne 13. 10. 2019. Kromě zákona o EET je tímto zákonem novelizován i zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o významnou novelu, protože spouští poslední etapu evidence tržeb a v oblasti DPH přeřazuje některé služby do nižší sazby DPH.

Novela zákona o EET přináší reakci na nález Ústavního soudu Pl. ÚS 26/16 a na praktické uplatňování zákona o EET. Navržené změny vycházejí ze závazků vlády v Programovém prohlášení v oblasti evidence tržeb.

Zásadní změna se týká náběhu poslední vlny EET. Jak vyplývá z účinnosti jednotlivých bodů novely, tržby, které mají podle zákona o EET podléhat evidenci a dosud nepodléhali (tzv. 3 a 4 fáze evidence tržeb), budou evidovány od prvního dne sedmého kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení zákona. Jedná se o všechny tržby, které podléhají evidenci, protože splňují formální náležitosti a představují rozhodný příjem, dosud ale evidenci nepodléhali. To znamená, že se jedná o všechny ostatní tržby s výjimkou stravování, ubytování, maloobchodu a velkoobchodu. Vzhledem ke dni vyhlášení dojde k náběhu evidence u zbývajících oborů podnikání k 1. 5. 2020.

Další významnou změnou je zavedení možnosti vést tzv. papírovou evidenci, a to s cílem eliminovat nepřiměřený dopad a zátěž elektronické evidence tržeb na skupinu podnikatelů s ohledem na malý rozsah jejich podnikatelské činnosti. Neznamená to tedy, že v těchto případech nebude evidence tržeb vedena vůbec, jenom nebude vedena elektronicky jako v případě evidence tržeb v běžném nebo zjednodušeném režimu.

Tato evidence tržeb ve zvláštním režimu je možná pouze na základě povolení správce daně a v souladu se záměrem cílit na drobné živnostníky či poplatníky, kteří podnikatelskou činnost vykonávají jako svou vedlejší činnost, resp. pro které je výkon této činnosti zdrojem občasného přivýdělku, je omezen